Příběh, o který se s vámi dnes chci podělit, se mě hluboce dotýká. Fascinuje mě, že jsme ochotni raději umřít, než abychom si připustili pravdu. V tomto konkrétním případě, aby žena, říkejme ji třeba Hanka, začala na první místo dávat sebe a své potřeby.
Hanka je máma dvou malých dětí, sama by za mnou nejspíš nepřišla, „dokopala“ ji kamarádka. Bojuje s rakovinou v pokročilém stádiu, má za sebou několik operací, metastázy a lékaři si už nevědí rady.
Život pod vlivem druhých
Od dětství byla v jejím životě dominantní osobou matka, která rozhodovala o všem. Tato kontrola ji provázela až do dospělosti. Ani si nevšimla, že přestala žít svůj vlastní život a místo toho se soustředila na naplňování představ a přání své matky. I přesto, že má vlastní rodinu a vážnou nemoc, neustále se snaží splnit očekávání matky a dokázat, že není neschopná, jak to o ní matka tvrdí. Partner, se kterým žije, se k ní bohužel chová stejně jako matka.
Celý život se snaží zavděčit druhým, vůbec nežije svůj život. Dokonce, i když z ní život vyprchává, řeší, co partner, děti, rodiče… Vůbec nemyslí na sebe.
Během první terapie řešíme její problém říct si o pomoc. Její nemoc je v takové fázi, že se bez vnější pomoci neobejde.
Velká změna díky RUŠce
Po pár dnech od prvního sezení mi od Hanky přichází zpráva, že se odstěhovala od partnera. Požádala o pomoc příbuzné, je v novém prostředí, kde se cítí dobře.
Jsem z toho nadšená!
Cílem druhého sezení je, aby se Hanka začala cítit šťastně. Docházíme k závěru, že rakovina je útěk před vlastní realitou, zatíženou upřednostňováním potřeb druhých, ve které ale Hance není dobře. Pracujeme na odstranění přesvědčení, že je ve všem neschopná a přijetí, že je v pořádku něco nezvládnout, říct si o pomoc, být v něčem „neschopná“.
Po druhé terapii mi Hanka napsala, že se cítí šťastnější. Zajímalo mě, jak se jí daří s „domácími úkoly“ – zpracováním dalších bloků, které jsme odhalily. Prý na to teď nemá čas… Sedne si k tomu až někdy jindy… Opět je něco důležitějšího než ona sama….
Je to jen na nás. Nikdo jiný za nás změnu neudělá.
Jsem ráda, že se cítí lépe, ale zároveň vidím, že stále nepřijala, že nejdůležitější osoba v jejím životě je ona sama.
A uvědomuji si, jak obrovská výzva je pro nás pro všechny pochopit, co je v životě skutečně důležité, a najít odvahu žít podle vlastních představ, ne podle těch, které nám určil někdo jiný.
Potřebujete pomoc v podobné situaci?
Objednejte se na terapii Metodou RUŠ a začněte žít svůj vlastní život.
