Skip to main content

Ahoj Maruško,

sedím u počítače a říkám si, slíbila jsem zpětnou vazbu, no napíšu, ale co? Je toho tolik, ale jak už jsem zjistila z povídání si s lidma okolo, hodně je toho nepřenosného, nevysvětlitelného… O pobytech ve tmě jsem věděla asi dva roky, od začátku mě to lákalo, ale “nebyl čas”. Život plynul a naše rodina se ocitla v obtížné situaci, manželství končí a není to pohodový rozvod dohodou… Najednou mám celých pět dní jenom pro sebe. Děti jsou s tátou u tchýně a tchána. Navíc je období Vánoc, to opravdu netoužím být sama… Anebo že by? V okamžiku, kdy mě to napadlo jsem věděla, že je to přesně to co potřebuju, potkat se sama se sebou, získat nadhled, odpočinout si od světa, který se poslední dobou smrskl na právníky, soudy, sociálku, psychology a jiné “poradce”. Googlím, rezervuju, přijíždím.

Pokojík je malý a útulný, můj záměr je jasný, první se vyspat a pak získat nadhled nad tím čím momentálně v životě procházím. Jsem rozhodnuta, že ať přijde cokoliv, že to zvládnu a poradím si s tím a bude to fajn. První dva dny spím a jím, všude kolem sametově černá tma. Baví mě jak koušu do jabka a ač ho mám před nosem, tak vážně není vidět :-)) Baví mě otvírat a zavírat oči a obrazy co vidím se ani nepohnou, že bych se dívala myslí a ne očima? :-)) Baví mě pozorovat “světýlka”. Občas na mě bafne něco z nevyřešeného života, tak pořeším a odpočívám dál. Občas si něco namaluju, něco napíšu. Předtím jsem si říkala, jak můžou lidi po tmě psát? Můžou a docela čitelně 🙂 Čas chvílema ubíhá rychle, chvílema se strašně táhne. Podle mého vnímání trval čtvrtý den minimálně 14 dní, byl nejobtížnější. Vylézalo kde co, obrazy, strachy, situace, otázky… Přicházely odpovědi, někdy jasné, někdy méně… To byl den, kdy jsem Ti byla vděčná za tvou ochotu si povídat, podívat se na věci i z jiného úhlu… Děkuju Maruško, jsi úžasná!

Poslední den byl klidný, pohodový, dokážu si představit, že to někdy zopakuju a klidně na delší dobu. Vracení se do světa a světla bylo pomalé, oči se nechtěly zapnout, mysl byla krásně zabržděná. Celý den jsem měla pocit, že jsem na lodi a ne na pevné zemi.

Je to tři dny co jsem doma a je mi krásně, děkuju a z celého srdce doporučuju!

S láskou, Jana